tag:blogger.com,1999:blog-37746936137555296412024-02-19T08:49:54.260+01:00Než to zapomenuLidská paměť je věc značně nespolehlivá. Když si některé zážitky zapíšu, třeba se mi tak snadno nevymažou.MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.comBlogger160125tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-36933511232951597822018-09-01T22:17:00.000+02:002018-09-01T22:20:24.020+02:00O zemi, kde ráno znamená odpoledne II - rychlokurz náboženství
Posvátný most Shin-kyó
Vyprávět, že vlak směrem Nikkó jel načas, byl rychlý a pohodlný, to by bylo nošením dříví do lesa. Ale z činnosti průvodčích jsem zůstal paf. Vejdou do vagónu, pozdraví a rychle zmapují situaci, aby náhodou neprudili některého cestujícího zbytečně. Zbylým pasažérům zkontrolují jízdenky či místenky, dojdou na konec vagónu, udělají čelem vzad, ukloní se, pozdraví a pak MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-82562625620315092492018-08-20T19:46:00.000+02:002018-08-20T19:52:28.448+02:00O zemi, kde ráno znamená odpoledne I - v cizím mraveništi
Plán na letní exotickou cestu vznikal postupně a cesta k němu nebyla přímočará. Úplně první debaty vlastně byly o zcela jiné zemi.
Jenomže plánujte něco během Silvestra, že jo? Se stoupající hladinou alkoholu v krvi začaly padat připomínky, návrhy a změny návrhů, až z toho nakonec bylo Japonsko. Ale teď už můžu říct, že to byla výborná volba.
Naše dvanáctičlenná skupinka se sešla na MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-41778331781360301402017-12-03T14:30:00.002+01:002017-12-06T22:54:00.850+01:00Valencia es oro
foto: Jana Kratochvílová
Jak bych mohl propást šanci zaběhnout si maraton ve Valencii, když na tohle město mám jen nejlepší vzpomínky. Ještě pořád mám v živé paměti, jak jsem se tehdy po dvouměsíčním zdravotním martyriu při pěší prohlídce města sotva vlekl za ostatními a byl úplně vyřízený. No a pak jsme dorazili na městskou pláž, vlezli do vody, trochu si zaplavali, znovu vylezli a ..MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-42001388334033816372017-07-17T17:23:00.000+02:002017-07-17T17:29:22.495+02:00Teď už nic není nemožné
foto: https://strejda1.rajce.idnes.cz/
Hobby sportovci mají rozum a vědí, že žádnému rekreačnímu tenistovi se nikdy nepodaří porazit Federera, fotbalista z okresního přeboru neudělá kličku Messimu a amatérský golfista nejspíš ani nepotká Woodse, natožpak aby si s ním zahrál. Existuje ale sport, kde žádná podobná omezení neexistují. Běh.
Kolikrát já už jsem závodil s mistry světa, MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com13tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-20890709271234239962017-06-04T22:19:00.000+02:002017-06-04T22:19:57.925+02:00Budějovický příspěvek k teorii strun
foto: Zbyšek Ozga
Žádný strach, nechystám se fušovat do řemesla ani Sheldonu Cooperovi a ani žádnému jinému teoretickému fyzikovi. Není potřeba ovládat žádný složitý matematický aparát, natožpak počítat složité rovnice. Výsledek mých fyzikálních pokusů vykrystalizoval v poměrně jednoduchou poučku: "Když máte strunovou sekačku blízko nohy, nesahejte na vypínač."
Jak jsem k tomu dospěl? MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-91144549155826568882017-05-21T23:55:00.002+02:002017-05-22T08:07:16.374+02:00Vary? Perfektně vyladěno.
Foto: Pavel Koloc... teprve na fotce jsem postřehl mírný rozdíl v odstínech. Ještě na tom budu muset zapracovat ...
Opravdu jsem to vyladil skvěle. Tak skvěle jako nikdy dřív. A to už se na podobných závodech placatím skoro dvacet let. Aha, vy myslíte, že jsem ladil formu. Kdepak, formu já zásadně neladím, tedy hlavně proto, že vlastně ani nevím, jak se takové ladění formy dělá. Ale podařilo MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-57765647581033768772017-04-09T22:54:00.000+02:002017-04-10T08:00:47.561+02:00Půlmaraton podle plánu. Ale kterého?
Tak jak to dneska poběžíš? Kolikrát už jsem podobnou otázku dostal, a pořád na ni neumím odpovědět. Ani tazateli, ani sobě. Takže nahlas obvykle zvolím nějakou neutrální nebo vykrucovací odpověď. A v duchu? V duchu si odpovídám, že nejspíš zase stejně bláznivě, jako už tolikrát předtím. To znamená, že se nechám strhnout atmosférou, rozběhnu se rychleji, než jsou mé reálné možnosti, a pak už MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-79275002410927154032017-04-03T17:06:00.000+02:002017-04-03T17:06:12.598+02:00Půlmaraton - příště to bude lepší
Můj letošní půlmaratonský výkon nebyl ničím zajímavý. Proto se o něm třeba zmíním příště. Ale když jsme u tak výjimečného sportovního momentu, jakým je překonání světového rekordu, to už začíná být napínavé.
Radoval jsem se spolu s Dančou, která si v takovém úžasném závodě zaběhla skvělý čas. Ale pak mě trochu uzemnila Lenka, která reagovala větou: "Danielko, to nevadí, příště to bude lepší." MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-77761834415092954302017-03-22T17:40:00.000+01:002017-03-22T17:50:33.107+01:00Všude dobře, v Pečkách nejlíp
foto: Martin Digmayer
Letošní rok se od samého začátku nevyvíjel nijak slavně. Bacilové si u nás podávali dveře a člověk z jednoho nachlazení ještě nestačil vylézt a do druhého spadl. Lednová kilometráž? Jedna velká bída. Únorová? Taky bída, jen o trochu menší. A tak místo abych nabral ztracenou kondici, nabíral jsem kila. Na první letošní závod z Čerčan na Čerčanský chlum jsem tedy jel trochuMireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-40977856132282921502017-01-19T23:01:00.000+01:002017-01-19T23:10:46.383+01:00Přiváti z Karibiku (5) - z pevného moře na houpavou zem
Petit Piton není nijak obrovská hora. Nemá ani 740 metrů. Vtip je v tom, že jeho svahy stoupají strmě vzhůru rovnou od mořské hladiny. Na otázku, proč polezeme jen na malý a ne rovnou na velký, měl Martin bleskovou odpověď: "Velký je pro důchodce, to by pro vás byla nuda. My půjdeme na malý. A krom toho ten malý je skoro stejně velký jako velký," uťal další diskuzi. Na samý závěr předstartovníMireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-41877069331436899752017-01-07T23:58:00.000+01:002017-01-07T23:58:59.676+01:00Přiváti z Karibiku (4) - nevlezeš dvakrát do stejného moře
Zjištění, že podmořským kameramanem se v tomhle životě už nestanu, mělo i své výhody. Už jsem nemusel dávat pozor na prudké změny směru, správné světlo, trhavé pohyby, úhel záběru a jiné nesmysly. No a hlavně už jsem se nemusel bát, že v té vodě utopím kameru. Jakoby to plavání a šnorchlování bylo daleko volnější a bezstarostnější. Bezstarostnější? Jak se to vezme. Když jsme do moře lezli MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-77894083217471047412016-12-19T01:08:00.000+01:002016-12-19T01:08:08.264+01:00Přiváti z Karibiku (3) - Neptun tě vidí
Co je na moři nejdůležitější? Pokud možno být zadobře s Neptunem. A jak? Samozřejmě dobré vztahy se skvěle navazují přes alkohol. Hned při prvním lodním přípitku jsme Neptunovi do moře nalili docela slušnou dávku (až by to jednomu skoro přišlo líto). A pak hlavně: na lodi si zásadně nepřiťukávat! Takže jsme si nepřiťukávali ráno, v poledne, večer a občas ještě párkrát mezi tím. Skoro bych si MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-40468933034546938122016-12-11T21:43:00.000+01:002016-12-11T22:07:34.068+01:00Přiváti z Karibiku (2) - Vincenci, nedělej že jsi svatý
Protože Martinik je součástí Francie, byli jsme pořád jednou nohou doma. Teprve když jsme vyrazili na širé moře, obepluli první velký ostrov a zamířili k úzkému proužku pevniny na obzoru, ocitli jsme se doopravdy v cizích krajích. Malý proužek pozvolna rostl, až z něj po pár hodinách byl pořádně velký ostrov. Už žádná Unie, žádná Eura, ale opravdu exotický stát s docela dlouhým jménem Svatý MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-64574071367073554092016-12-03T22:57:00.001+01:002016-12-03T22:57:08.002+01:00Přiváti z Karibiku (1) - mořský vlk začátečník
Poprvé jsem to zaslechl těsně před Silvestrem. "Cože? Dovolená na lodi? Dva týdny? Ne, to je přece blbost, něco takového nepřežiju. Tísnit se dobrovolně s další desítkou lidí skoro čtrnáct dnů na pár čtverečních metrech? Ne, to je naprostý nesmysl."
"Ale to není obyčejná jachta, to je katamaran!"
"Hmm, tak katamaran. Ale to je taky jenom loď, ne?"
Ale pak jsem se dozvídal další a další MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-52134291365505421842016-09-28T22:21:00.000+02:002016-09-28T22:21:36.237+02:00Berlín už byl nad plán
Letos jsem si splnil tolik běžeckých snů, že už se mi vlastně nemá o čem zdát. Přihlášku do slosování o Berlín jsem nebral moc vážně. "O nic nejde, tak jako tak mě nevytáhnou." A taky že mě nevytáhli. Ocitl jsem se na místě náhradníka a Berlín pustil z hlavy. Ale odpadlíků bylo letos překvapivě mnoho a já se vracím do hry. Taky odmítnout? No to ne, vždyť už se mi podobná šance nemusí naskytnoutMireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com7tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-83473807716009994002016-06-26T23:17:00.001+02:002016-07-01T09:41:44.408+02:00V Olomouci kopíráky došly
Foto: Zdeněk Krchák - České Budějovice
Nevím, čím to je, ale letos mi některé běžecké výsledky vycházely jako přes kopírák. Ono by to ani moc nevadilo, jen kdyby kopírované časy byly o pár minut lepší. Bohužel forma z brzkého jara se někam postupně vypařila. Ve svém letošním druhém maratonu jsem si tak dlouho brousil zuby na zlepšení proti tomu prvnímu, až mi došly síly a já se sice MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-30133856802008524762016-05-12T23:43:00.001+02:002016-05-14T20:25:00.705+02:00Maraton? - With a Little Help From My Friends
Foto: Jitka Narovcová
Sportovní teorie možná tvrdí něco úplně jiného, ale maraton se dá v podstatě běžet dvěma způsoby. Hlavou nebo srdcem. Jak že se běhá srdcem? Hned od začátku se necháte strhnout atmosférou, optimismem (obvykle naprosto neopodstatněným) a iluzemi o vlastní kondici. Člověku na trati postupně dojdou iluze, optimismus a posléze i síly. Poté zbývá jen to srdce, aby přemluvilo MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-22205207159312832942016-04-26T01:22:00.002+02:002016-04-26T01:22:45.408+02:00Boston je jen jeden
"To snad není pravda, mám bostonský limit," proběhlo mi hlavou v cíli loňského PIMu. Boston byl pro mě vždycky něčím nedosažitelným. Asi jako Everest pro pěšího turistu. Nikdy, ani v době nejlepších výkonů, jsem se k limitu nepřiblížil. Jenomže teď se mi k němu podařilo zestárnout. Věděl jsem, že má první šance bude zřejmě i poslední. Všechny hvězdy byly příznivě nakloněny a já už ji nechtěl MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com20tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-29510158858483955352016-04-08T00:03:00.003+02:002016-04-08T00:03:56.217+02:00Dobře upletený půlmaratonský bič
Není nad to, když se člověk při závodech šetří, nepřehání tempo a dobíhá plný sil. Může pak klidně žít s reálnou nadějí, že se v budoucnu ještě třeba zlepší. Ale jak nemyslíte na zadní kolečka, dopadnete bledě, to vám garantuju. Jednou zaběhnete čas na hranici svých možností a pak další roky už jen marně sledujete, jak jste horší, horší a ještě horší. A v noci se pak převalujete, nemůžete MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-52646816009167107372016-03-22T17:06:00.002+01:002016-03-22T17:06:51.505+01:00Jiříkův okruh? Ano a ne že ne!
Pal! Nepal! Pal! Nepal! Vzpomínáte si na tu filmovou scénu? Tento týden se na běžeckých stránkách a termínovkách vyskytovalo něco podobného. Jiříkův okruh bude. Ne, nebude! Bude! Nebude! Bude! Takže je čas uvést vše na pravou míru a prozradit definitivně, jak to bude: BUDE!
Věci se mají tak, že otec zakladatel, tedy Jiřík, až doposud hlavní a největší pořadatel, pár dnů před závodem vyběhl do MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-86655836621137169382016-03-14T00:54:00.000+01:002016-03-14T00:57:20.535+01:00Pečky na plný Pecky tam a zase zpátky
Jo, Kbely jsou skvělé, ale Pečky jsou Pečky. Tady jsem kdysi dávno běžel svoji první silniční desítku a tady pro mě vždycky doopravdy začíná jarní běžecká sezóna. Když jsem tu byl poprvé, nebyla nás na startovní čáře ani stovka. Mimochodem tehdy jsem si zapomněl trenýrky a trať absolvoval ve starých vytahaných teplácích. Tehdy se ještě závodilo za normálního provozu. Teď už mají běžci silnici MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-18978479001781686112016-03-09T18:03:00.000+01:002016-03-09T18:03:35.580+01:00Běh Prokopským údolím? To jsem ještě neběžel
Není to ostuda? Letos se koná už devatenáctý ročník, mám to za humny a ještě ani jednou jsem ten závod neběžel. Mám jen jednu polehčující okolnost. Vždycky se okolo toho závodu motám jako jeden z pořadatelů.
Stejné to bude i v neděli 20. března dopoledne. Závody jsou určené úplně pro všechny aktivní milovníky běhu od sedmi či osmiletých školáků až po nejstarší veterány a veteránky. První MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com4Praha 5, Česká republika50.038413095485851 14.3806099891662650.037138095485851 14.378088489166259 50.03968809548585 14.38313148916626tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-90142164666103010452016-03-06T18:21:00.002+01:002016-03-06T19:01:21.308+01:00Co tě nezabije, to tě popožene
Poslední úpravy startovního koridoru, než se naplnil závodníky.
Kdy začíná jaro? Když jsem chodil do školy, učili nás, že 21. března. Letos prý jaro začne přesně 20. března v půl šesté ráno. Čert ví, kdo to takhle přesně spočítal, ale pro mě v posledních letech začíná jaro někdy v týdnu mezi kbelskou a pečeckou desítkou. Kbely jsou pro mě poslední zimní a Pečky první jarní závod. Asi nikdy MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-19456281884786469162016-02-21T21:55:00.000+01:002016-02-21T22:02:50.423+01:00Podporujte svého HubáčkaKdyž jsem loni doběhl do cíle Hubáčkovy dvacítky, říkal jsem si, že jednou to bohatě stačilo. Podařilo se mi tehdy nadělat tolik chyb, že jiným by to vydalo na celou sezónu. Po Prokopském údolí totiž pobíhám poměrně často a skoro pořád po asfaltu. A tak jsem si tehdy vsugeroval, že jdu na silniční běh. Krásné bělostné Asicsy si zachovaly původní barvu prvních pět minut po startu. A vzorek na MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3774693613755529641.post-72223165867611821592016-02-13T13:36:00.001+01:002016-02-13T18:51:07.401+01:00Život na baterky
Moje prababička se za celý svůj život obešla bez baterií. Babička už jednu měla. Občas si v noci posvítila baterkou. Rodičům přibyla autobaterie, baterky do tranzistoráku a k stáru baterky do dálkového ovladače. A pak přišla řada na nás. Baterky v mobilu, hodinkách, tabletu, navigaci, notebooku, kuchyňské váze, osobní váze, čelovce, bezdrátových sluchátkách, kalkulačce, foťáku, vrtačce, MireQhttp://www.blogger.com/profile/04644538770093448780noreply@blogger.com9