Za pilnou docházku

"Tak co s vámi, studente? Láčkovce neumíte, o členovcích jste nám toho moc neřekl. Jakpak asi vypadá vaše docházka? A vida, docela dobrá. Tak víte co, já přimhouřím obě oči. Dobrá." Ta scénka jako by z oka vypadla hodnocení mé běžecké sezóny. Žádné oslnivé výkony, ale docházka dobrá. Vlastně jediný slušný výsledek jsem zaznamenal jako člen rodinného týmu, když jsme na noční grand prix už podruhé vyhráli kategorii, kterou pořadatel před třemi lety zrušil.

A tak, když už jsem se slušně neumístil v žádném závodě, sklízel jsem alespoň vavříny za pilnou docházku. Zjara, když se rozdávali zlatí PIM kingové, dobíral jsem zrovna antibiotika a moc jsem si oslav neužil. Teď na podzim, na vyhlašování Run Czech Stars, jsem byl kupodivu fit.

Nenechal jsem si tedy ujít ani společný výběh s ostatními Stars do Stromovky a na nový Trojský most. Ono není marné čas od času vyběhnout někam mimo svůj pravidelný revír, zvlášť když je k dispozici šatna, sprcha, ručník a ještě mi na cestu půjčili testovací boty.

Když jsme vylezli na ulici, trochu mi zatrnulo. Samí nabušení mladí borci a borkyně. Nepostřehl jsem nikoho ve svém věku. A tak jsem jen tiše doufal, že mi všichni nezmizí za prvním rohem a nenechají mě zmateně bloudit samotného po Holešovicích. Já totiž dokážu poměrně snadno zabloudit i kousek od domova, natožpak v místech, do kterých zamířím jedou za uherský rok. Už jsem v duchu viděl novinové titulky: "Senior s Alzheimerem odchycen u pražské zoo." Naštěstí nasadili vcelku rozumné tempo, které se dalo zvládnout. A tak stačilo se jen držet ostatních, dávat pozor na cestu, nezakecat se a nikam nezakoukat.

Stromovka je teď na podzim trochu smutná, ale pro běžce bude pěkná v každém ročním období. A nový most? Nejen že pěkně vypadá, ale docela pěkně se po něm i běhá. Třeba se jednou dočkáme i projížďky v novém tunelu ... ne, nebojte se, běhat se v něm nechystám. Tedy samozřejmě pokud nezakufruji ...

Jediný drobný zádrhel nastal před návratem. Když se do šaten nahrneme všichni současně, bude fronta na sprchu končit až někde v hloubi ulice Milady Horákové, což na přelomu listopadu a prosince není zrovna radostná vyhlídka. Proto jsme se ještě ve Stromovce rozdělili. Část zamířila do šatny a část pokračovala v kroužení. Nakonec vše klaplo, čekání na sprchu nebylo dlouhé a teplá voda zbyla i pro ty úplně poslední.

Zbýval poslední bod programu, převzít diplom a plexisklového běžce. Bohužel sálek Running Mallu nepočítal s běžeckým boomem. Vždyť zatímco v roce 2012 si kompletní seriál odběhlo 17 závodníků, loni jich bylo 21 a letos se počet vyšplhal na 56. A tak v místnosti bylo docela slušně husto. Jestli zájem bude i nadále stoupat po stejné křivce, napřesrok už se zřejmě ušlapeme.

u

Pár obrázků z Running Mallu najdete na rajčeti:
http://neztozapomenu.rajce.idnes.cz/Run_Czech_Stars_2014_-_29.11.2014/

... a kdo bude hledat důkladně, najde i nějaké další běžecké i neběžecké fotografie:
http://neztozapomenu.rajce.idnes.cz/