pondělí 14. března 2016

Pečky na plný Pecky tam a zase zpátky

Jo, Kbely jsou skvělé, ale Pečky jsou Pečky. Tady jsem kdysi dávno běžel svoji první silniční desítku a tady pro mě vždycky doopravdy začíná jarní běžecká sezóna. Když jsem tu byl poprvé, nebyla nás na startovní čáře ani stovka. Mimochodem tehdy jsem si zapomněl trenýrky a trať absolvoval ve starých vytahaných teplácích. Tehdy se ještě závodilo za normálního provozu. Teď už mají běžci silnici jen pro sebe.

Vůbec je to neuvěřitelné, jak za ty roky zdejší závod narostl a co se všechno změnilo i v samotných Pečkách. Tady je místo, kde po zimní přestávce potkám nejvíc běžeckých kamarádů z blízka i z dálky. Když to jenom trochu jde, beru foťák a přijíždím už na dětské závody. Nevzpomínám si, že bych tady někdy vyfotil naštvaný obličej. Asi za to může to přicházející jaro. No a když k tomu všemu připočtu, že před týdnem ve Kbelích se mi závod mimořádně vydařil, může se někdo divit, že jsem se do Peček těšil jako malý Jarda?

Stejnou chybu jako před týdnem neudělám. Dvojitá náplast na patě musí na desítku stačit. Rozcvičení ještě o něco důkladnější a rozběhání delší. V Pečkách se dá zaběhnout dobrý čas. Obrátková trať má jednu výhodu. Když doběhnete na otočku, víte úplně přesně, co vás čeká na zpáteční cestě. Jen vítr se dá těžko odhadnout. Většinou fouká tak, že ho  v první polovině ani nevnímáte, ale cestou zpátky dá pořádně zabrat.

Jaká je v Pečkách nejlepší taktika? Jak rozvrhnout síly? Kde zvolnit, kde přidat a kde začít finišovat? Existuje jediný osvědčený způsob, jak tady zaběhnout dobře. Vyrazit naplno, pak přidat a když už vůbec nemůžete, přidat ještě trochu. No a pak už jen doufat, že to všechno vydržíte do předposlední zatáčky před cílem. A pak? No přece finišovat až do cíle, ne? Zkrátka PEČKY se musí běhat NA PLNÝ PECKY.
  


Samozřejmě trochu přeháním. Nějaké tempo si člověk určit musí. Věděl jsem, že pokud mám překonat čas z minulého týdne, potřebuju běžet každý kilometr za čtyři a čtvrt minuty. Startovní rovinka je v Pečkách pěkně široká, takže je šance brzy se dostat do správného tempa. A pak už to šlo ráz na ráz. Rozběhání, rozcvička, chumel za startovní čárou. Do startu šest minut, čtyři, dvě ... někde na kostelní věži odbíjejí zvony. Nebo ten zvuk jde z rozhlasu? Než se stačím dozvědět pravdu, výstřel a běžíme.

Hlavně na nikoho nešlápnout a nezakopnout. Za prvním rohem už se pole začíná roztahovat. Takže žádné flákání a makáme! Mrknu na hodinky, abych zkontroloval tempo. Co je to za nesmysl? Přes pět minut na kilometr? Podívám se znovu. Čtyři a půl? To už je lepší, ale co s tím, když rychleji to snad ani neumím? Předbíhám Mirka Říhu. Loni jsem za ním běžel skoro celou trasu. Tak to asi nebude úplně pomalé. Definitivně mě uklidní mezičas na druhém kilometru. Na vteřinu přesně podle plánu.

V Ratenicích zase hrají Abbu. Rok jsem se těšil, až ji zase uslyším a už je to tady. Ale za zatáčkou Abba ztichne. Rozkoukávám se po běžcích kolem. Není tu někdo, podle koho bych si srovnal tempo? Jo, Alena. Nějakých dvacet metrů přede mnou. Že bych ji zkusil dotáhnout? Hodně naivní plán. Z dvaceti metrů je třicet, čtyřicet, padesát ... po obrátce už ji spíš jen tuším někde vpředu. Cítím lehký protivítr, ale je to dobré. Jindy tady fouká daleko víc.

A znovu Ratenice. Na ratenické diváky už jsem zvyklý, ale fotografa na střeše jsem tady letos viděl poprvé. Silnice zpátky do Peček. Nebyla cesta tam přece jen kratší? Asi ne. Cedule s devítkou a poslední dlouhý úsek k hlavní silnici. Předposlední ostrá zatáčka. Tady někde jsem chtěl začít finišovat. Finišovat? Co je to za blbost? Vždyť už dávno běžím na doraz. Zahýbám za poslední roh do cílové rovinky. Ale jo, ještě se dá zrychlit.

Za cílem visí časomíra, ale tu podstatnou část zakrývá cedule. Sakra, kolik je tam vteřin? Teď už ždímu doopravdy poslední síly, jenom abych uviděl na všechny číslice. Kruci, zrovna tam skočila trojka. Výkon pod čtyřicet tři mi utekl o pár vteřin. Nebo ne? Na startovní čáře jsem si nezkontroloval čas. A tak zůstanu napjatý ještě další půlhodinu, než z esemesky zjistím, že jsem to přece jen stihl. O dvě vteřiny. Jo, do Peček jezdím rád, tady se dají zaběhnout slušné časy ...
________________________________

Pár obrázků z letošních Peček najdete na rajčeti.  

 



 

6 komentářů:

  1. Ahoj, gratuluji k luxusnímu času. Jen jsem smutně sledoval průběh a výsledky Peček.Tak snad za rok. Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. Dej se brzy do kupy. Doufám, že se Ti to zatím hojí bez komplikací. Letos je ještě spousta zajímavých závodů, sezóna teprve začíná.

      Vymazat
  2. Clovece Miro, ty tam ty rekordy sekas, jako Bata cvicky!:)
    Velka gratulace! Sezonu mas paradne rozbehnutou, tak jen drzim palce do dalsich zavodu! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, rozjezd dobrý, ale teď teprve půjde do tuhého. Však Ty už ses letos taky činil :-)

      Vymazat
  3. Mirku gratulace veliká, druhá desítka a zase skvělej čas, moc pěkný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za gratulaci, ale zapomněl jsi dodat, že sám jsi měl čas o dvě a půl minuty lepší a zřejmě v suchém triku :-)

      Vymazat