V sobotu Běh kolem Hostivařské přehrady. Tam člověk vážně nemůže chybět. Na startovní čáře spousta kamarádů, kteří mi letos ukazovali záda na pražských bězích do kopce. Tak si s nimi letos naposledy změřím síly. Krásné ráno, jen trochu chladné. Ale nikde žádné sněhové závěje a když se člověk správně natočil proti slunci, hřálo to jak na jaře.
Už při přihlašování se na mě usmálo štěstí. Mé startovní číslo bylo "odpovědí na základní otázku vesmíru, života a vůbec". S takovým číslem na hrudi prostě nemůžete běžet špatně.
Na nohy beru tříčtvrťáky, na tělo dvě tenké vrstvy a jdu se rozklusat. Když slyším desátou poznámku na téma otužilci, uznávám, že můj úbor nezapadá mezi ostatní, navlečené do zateplených souprav. A to jsem se na závod chystal ještě jednu vrstvu odložit. Jak totiž praví známá poučka, "závodník má nastupovat na start tak, aby mu bylo mírně chladno." To jsem tedy splnil beze zbytku. |
| Už jste běželi závod se dvěma olympijskými vítězi? Tedy pokud za toho druhého neběželo jeho dvojče ... |
Pár minut před výstřelem se nás u startovní čáry sešel neuvěřitelný houf. Jo jo, zájem o běh sílí. V podobných startovních chumlech se nikdy necpu moc dopředu. Vím, že mé líné tělo nemá žádné superrychlé začátky. Ale jak se ten dav neustále vlnil, najednou koukám, že jsem někde ve čtvrté řadě. Na to, abych se otočil a začal ustupovat dozadu, už nebyl čas.
Vybíhám s davem a abych nepřekážel, snažím se držet tempo s chrty, mezi které jsem se nedopatřením zamíchal. Pocit chladu mizí po pár minutách, jen ledový vzduch trochu vadí, ale ten by neohřálo ani deset vrstev na těle, takže si volbu oblečení pochvaluji. Cítím, že tempo je trochu vyšší, než abych v něm vydržel do cíle, ale nějak mi to nevadí. V hlavě zvláštní jistota, že letos jsem se nakonec vždycky dostal do cíle, tak proč zrovna dnes by to mělo být jinak?
Je to divné, ale kolem sebe mám běžce, které jsem zvyklý vídat daleko před sebou. Dokonce se mi někde na pátém kilometru podařilo dotáhnout Martina. Toho už obvykle ani nevídám, jak moc bývá přede mnou. A síly pořád neodcházely, dokonce něco zbylo i na závěrečný stoupák. Samozřejmě že jsem nebyl mezi prvními, a to ani ve své padesátnické kategorii. Ale vcelku spolehlivý střed pole, žádný chvost.
A neděle? Hurá do Zbraslavi na poslední závod. Teplota spadla ještě o nějaký stupínek níž, ale pořád krásné slunečné počasí, prakticky bezvětří, takže opět otužilecká výstroj, tentokrát doplněná rukavicemi. Mohou se hodit, až se budu škrábat do úvodního krpálu. Kam se na zdejší kopec hrabou Kunratice. Naštěstí je jen jeden.
Z naší startovní čtveřice se dva borci zapomněli dostavit, takže na trať vyrážíme jen ve dvou. Vybíhám, snažím se udržet rytmus. Kolegu pořád slyším dýchat za zády. "Sakra, ten se drží," říkám si v duchu, "kdo to je, že ho neznám?" Nohy už se mi sotva pletou, ale pořád ho slyším za sebou. "Přece se nenecháš zválcovat hned tady v kopci od nějakého začátečníka," přemlouvám sám sebe a snažím se udržet zakyselené nohy v pohybu. Pořád slyším kroky těsně za zády. "Kašlu na hrdinství, klidně si mě předběhni, přece se tady neodrovnám!" Přecházím do chůze, čekám, kdy se kolem mě mihne, ohlédnu se ... a nikde nikdo. Čert ví, koho jsem za sebou slyšel supět. Sama sebe?
Teprve těsně pod vrcholem stoupání se kolem mě přežene první z borců, startujících v další čtveřici. Ale to už jsme kousek od kapličky. Od ní už není stoupání tak prudké. Ještě mě předběhne Ivan Minčev, ale to je borec z jiné planety. S tím bych nezávodil ani na kole. Pak už mám kolem sebe pusto a prázdno. Trať se od vrcholu láme do pozvolného klesání a já to můžu dolů pěkně rozbalit. Ovšem všechno je relativní. Za sebou uslyším cvakání treter a mám jasno. Škrabka startoval celých pět minut po mně a teď proletěl kolem, jako bych byl divák u trati. Ale i já si připíšu jeden pomalejší skalp. A v cíli? O pět minut rychleji než předloni. Tehdy sice byla ledovka a nasněženo, ale na to se historie neptá. Sezóna mi právě skončila. Do ledna nezávodím.A tak zbyla trocha času na pár rozmazaných fotek. Ale řekněte, kdo by v takové zimě udržel pevnou ruku, zvlášť když před objektivem pobíhají samé rychlé holky?
Odkaz do galerie na rajčeti
Žádné komentáře:
Okomentovat