neděle 17. června 2012

Jasně, je v tom fyzika

Dlouho jsem nechápal, proč se některým ženám nechce závodit společně s muži. Proč musí mít své vlastní závody? Není to jen hloupý rozmar? Ještě donedávna bylo závodících žen tak málo, že by nemělo smysl pouštět je na trať samostatně. Vypadalo by to dost komicky, když by na první výstřel vyrazila třeba stovka mužů a po pauze na druhý výstřel pak čtyři ženy. Ovšem časy, kdy se na závodící ženu hledělo jako na exota (nebo snad exotku?) jsou nenávratně pryč. A je to jen a jen dobře. Dnes, i když početní převaha mužů je stále značná, se najde závodnic dostatek.

Osamostatnění ženských běhů nahrává i rozhodnutí neuznávat oficiální ženské rekordy dosažené na závodech, kdy ženy startují současně s muži. To je samozřejmě argument, který může být devětadevadesáti ženám ze sta ukradený, ale znáte to. Kamínek ke kamínku, až je z toho lavina.

Mnohé ženy tvrdí, že se jim v davu mužů běží špatně. Některé prý zažívají vyloženě nepříjemný pocit. "Když běžím společně s muži, bere mi to energii," tvrdí jedna. "Jsem jako svázaná," tvrdí druhá. "Vadí mi, že mi koukají na zadek," bez obalu vyklopí třetí. Dost dlouho jsem tyhle argumenty nechápal. Vždyť přece nejtěžší bylo poprvé obléct běžecké kalhoty, obout boty, ignorovat zvědavé pohledy sousedů a vyrazit. Dámy, když už jste překonaly tuhle psychologickou bariéru, vše ostatní je přece hračka.

Ale pak jsem to pochopil. I já patřím k těm mužům, kteří mají rádi ženy ve startovním poli. Docela normálně se s nimi bavit na startu, běžet s nimi, vedle nich, předbíhat je ... ale proč to nepřiznat, když se mi občas stane, že se pole zamíchá a mně se do zorného pole dostane pozadí pěkné běžkyně, je to najednou úplně jiný běh. Hlava přestává myslet na to, kolik kilometrů mi ještě zbývá, nohy jsou najednou lehčí a drží tempo úplně samy od sebe, jen dávat pozor na cestu je v těch okamžicích obtížnější. Je to jako by mi ta běžkyně přede mnou dodávala sílu, jako bych z ní čerpal energii. A je pochopitelné, že zákon zachování energie musí fungovat i při běhu. Když já energii získávám, ženy ji nutně musí ztrácet.

Tak tedy dobře, holky. Mějte si své vlastní samostatné závody, kde si odpočinete od dotěrných mužských pohledů. Zaběhněte si bez starostí, že váš běh nevypadá dokonale, že vás někdo bude okukovat a potichu či nahlas hodnotit. Soustřeďte se jen na sebe a své soupeřky. Když to nebude příliš často, proč ne? Ale pak zase přijďte na společné starty s námi muži. Vždyť s vámi je to závodění mnohem a mnohem příjemnější. Bez vás by to zkrátka nebylo ono.

2 komentáře: