středa 16. května 2012

Prasklo mi ramínko



Chystal jsem se popsat své čerstvé zážitky z maratonu, ale potkala mě jedna nepříjemnost, která musí dostat přednost. Prasklo mi ramínko. Ženy, kterým se podobná lapálie přihodila ve společnosti, když měly na sobě večerní róbu, jistě potvrdí, jak nepříjemné to je.

Mé ramínko sloužilo k docela jinému účelu. Kdysi dávno mi na běžeckém závodě pověsili na krk medaili. Bylo to pro mě tehdy docela překvapivé, protože až do té doby jsem se domníval, že medaili dostává vítěz a pak ještě dva nejrychlejší opozdilci.

Za svoji první medaili jsem se tak trochu styděl. Sundal jsem ji z krku za nejbližším rohem a ukryl do batohu. "Vždyť jsem nevyhrál. Někdo mě uvidí s medailí a pomyslí si, že se chlubím cizím peřím," cinkalo mi v hlavě. Tehdy jsem zjistil, že kromě medailí pro vítěze existuje ještě jiná kategorie, medaile účastnická.

Doma se mi první medaile dlouho povalovala a já pořád nevěděl, jak s ní naložit. Problém začal narůstat, když k jedináčkovi postupně začali přibývat sourozenci. Nakonec jsem problém vyřešil a medaile pověsil na plastové ramínko. Ramínko má své místo na tyči ve skříni a obvykle se dostává na světlo jen tehdy, když na něj věším další přírůstek. Hrozen cinkajících medailí postupně vytvořil zajímavou zvonkohru. Je zajímavé, jak s lety proud postupně houstne, zatímco výkony klesají.

Ale tak dlouho se chodí s metály na ramínko, až se krček utrhne. Když jsem se chystal pověsit svoji poslední trofej, místo na tyči bylo prázdné. Gravitace zvítězila. Nezbylo mi, než pracně budovaný artefakt rozebrat, rozložit po podlaze a znovu poskládat na jiné, tentokrát už klasické s kovovým ouškem.

Mám dotaz na podobně postižené sběratele. Jak své sbírky drahých kovů skladujete Vy?


5 komentářů:

  1. No to je teda pořádný ramínko. A ještě líp to vypadá vyskládaný vedle sebe. Mám doma taky plnou krabici medailí a čísel a už se těším, až je použiju pro nějaké malé závody pro děti z rodinného kruhu :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ja se teda priznam, ze je mam rozhazey vsude mozne - supliku, skrin, sklep, nektere jsem normane i vyhodila, protoze me nenapadlo, kam s nimi. Medaile potesi, ale mnohem vetsi radost mi udela, kdyz si jedou na rok prectu treba nejaky tri roky stary prispevek na blogu, to se ti toho hned vybavi strasne moc a vetsinou se u toho slusne bavim :) To by medaile asi nedokazala. Ale slusna sbirka! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Pekna sbirka, chudak raminko!
    Par medaili jeste z doby, kdy se pri zavodech (DZBZ, SZBZ - Svazarmovci pochopi...) rozdavaly jenom zlata, stribrna a bronzova, mam v krabici od bot spolu s treninkovym denickem a sbirkou basni. Je to takova pubertalni Krabicka posledni zachrany, ktera mi vzdycky pomuze vykouzlit fajn vzpominky a usmev na rtech.
    Novodobe behacske medaile jsem jeste nestihla nasbirat :-).

    OdpovědětVymazat
  4. - ty pro mě nejcennější jsou v prosklených skříních, ve kterých už dnes slouží jako náhrada vzácného rodinného porcelánu a nádobí (… není nic staršího, než včerejší úspěch)
    - ty získané z milosti za účast skončili v krabici od bot a světlo světa nespatří ani při jarních či předvánočních úklidech,
    - něco jsem věnoval na ceny v dobách, kdy jsem ještě závody pořádal,
    - a nemálo toho skončilo někde na skládce (… i taková je realita).

    ... a navíc jedna anketa inspirovaná tímto Mirkovým článkem:
    http://www.facebook.com/questions/425960574089445/

    OdpovědětVymazat
  5. Jezis to je krasny raminko!!!!
    teda, ja nevyhazuju ani ty za ucast.. zase tolikrat jsem nebyl a navic... kazdy ten start je spojen s necim, vetsinou s bojem:) jestli vubec ten 'zavod" bezet, sice se jima nehrabu, ale je to hezka pamatka.
    :) behu zdar! 12:)

    OdpovědětVymazat